středa 30. července 2008

Novinky

Nějak nevím, co psát. Ne, že bych nic nedělala, to jen kolem mě proplouvá čas ani nevím jak. V Tescu sem se rozhodla skončit. Kolektiv je tam sice z větší části dobrej, ale tahle mechanická práce, kdy nemůžete nic ovlivnit ani vylepšit, není fakt nic pro mě.

Ještě mi zbývá zítra (čtvrtek) a pak 5 dní v srpnu. A co budu teda dělat? První co bude, tak v pátek odjíždím do Zlína točit Vojtův filmeček. Trošku se toho bojím, nevím, jak to dopadne, co se bude dít. No,pak se uvidí. Odpovídala sem na jeden inzerát o promo roadshow pro jednu agenturu. Včera mi z té agentury poslali nabídku na jinou promo akci na golfový hodinky. Termíny sou tam různý, ne ve všechny můžu, tak mi napsali, že se mi ozvou do konce týdne. Tak fakt nevím. No, tak jako tak je tu ono pozitivum, že skončím na pokladně.

Jo, naučila sem se pít Frisco. Maj ho teď ve slevě, tak sem to zkusila a chutná mi to :)

Nejvíc se těším až budu moct dlooouuuho a volně spát. Kdo mě znáte, tak víte, že sem schopná fungovat do noci, ale ráno mám až před polednem. V praxi to teď vypadá tak, že usnu kolem půlnoci a budík mi zvoní 5:20 (no jo, desetiminutovku navíc si taky dopřávám). To je ovšem na Michalku míň než málo...

pro názornou ilustraci připojuji obrázek, který snad dostatečně vyjádří můj postoj k postýlce a jejímu příslušenství

5387633

Užívejte prázdnin, bacha na vedra (před týdnem to mohlo být bacha na zimu, že?)

Pika s váma!

pondělí 21. července 2008

Jak si zkomplikovat prázdniny

Hello, jak sem slíbila, sem zpátky s další vlnou svých nezajímavých historek, který by nikdo neměl číst a vlastně ani psát. Ale co už, člověk dělá různý blbiny. Zvlášť já jich dokážu nadělat mraky.

Všechno začalo předplatným. V Premiere měli nabídku, že když si objednáte předplatný, dostanete 6 vstupenek do kina zdarma. První číslo se vstupenkama mi došlo, když sme byli v Chorvatsku. První, co bylo, tak sem chtěla pozvat do kina celou naši rodinu na Indianu Jonese :P (přiznávám se k jonesmánii). Objednala sem lístky hned na pondělí odpoledne. Plán dne byl jít se podívat na veleslevy při zavírání New Yorkeru, skočit k doktorce pro poslední očkování a pak hajdy do kina.

V New Yorkeru nebylo moc času, tak máma rychle vyrazila do dalšího obchodu, do ruky mi strčila peníze a trička a já to šla zaplatit. Stojím si tak u pokladny, skoro na řadě, sahám do kabele pro peněženku na zaplacení. V tom sem zavadila o flašku s pitím, ta se rozstříkla a v tašce mi udělala několikacentimetrový akvárko. Kouknu dovnitř a co nevidím? Mezi papírama mi tam plave mp3 a mobil. Tak sem je rychle vyndala. To už taška začla prosakovat a na podlaze se vytvořila kaluž minerálky. S největši potupou sem od pokladní dostala ubrousky a začla vytírat. Bo nebyl čas, tak sem svý věci jen tak hodila do vedlejší části tašky a běžela na sraz s ostatníma. Teprve u doktorky sem si všimla, že je mobil mokrej nejenom na povrchu. Voda byla pod displejem, u baterky, u simky. Táta prohlásil, že je to v hajzlu.

V Olympii, kam sme šli do kina, je prodejna Nokie. Ptám se, jestli se s tím dá něco udělat a prodavač odpověděl, že jo - hodit do koše. V tu chvíli už mobil jenom občas zablikal a vypnul se. Další den jel mobil, ale ne displej a ve foťáku byla furt voda. Zdálo se, že nemám na vybranou. Tak sem si objednala novej mobil :P

Je to Nokia 5310 Express Music, hudební telefon a je super! Akorát nebyl zrovna levnej, což znamenalo si pučit od našich. Plánovala sem si, že si najdu nějakou pěknou brigádku. Akorát ta se hledá těžce a já potřebovala nějakou rychlou jistotu. Tak sem šla za jistotou - do tesca. Teď dělám na pokladně a už mi to dost leze krkem, takže hledám na srpen něco jinýho. Moc nadějí v to sice nevkládám, ale štěstí je přelítavý a třeba jednou sedne aji na mě.

pondělí 14. července 2008

Pika je zpátky!


Páni, to je doba, co sem naposledy psala, co? No to víte, konec školy, rychlý stěhování, dovolená a teď brigáda. Jeden neví, co dřív. Ale teď sm si řekla, že je načase si vyčlenit čas a dohnat report ze svýho podivnýho života.

Tákže, něco o dovolený: Jeli sme s našima na makarskou riviéru do Chorvatska. Konkrétně do Drveniku. Prdel světa, všude samej důchodce a malý děcka. Ve voucheru bylo napsaný, že v blízkosti je taneční bar... ten sme našli, jenom sme přišli trochu pozdě, už je totiž prej pár let zavřenej :D

Jak je u nás obvyklý, v době, kdy sme tam byli, Chorvatsko ovládly tropy. Přes poledne tam nešlo vůbec existovat. Ale bo nedokážem sedět furt na zadku na pláži, jezdili sme na výlety. Navštívili sme i Bosnu a Hercegovinu. Tam na mě nejvíc zapůsobilo město Mejugorje (Medžugorje). Před nevím kolika lety se tam údajně pár lidem zjevila pana Marie a teď je z toho světově známý poutní místo. Tzn. hafo věřicích a hafo lidí, kteří se na nich chtěj napakovat. Je to tam samej stánek s náboženskejma suvenýrama. Za zapálení svíčky v kostele po vás chtěj euro!

Pak sme si zajeli do Šibeníku. Mámu dost vytáčelo, že kousek cesty se musí přes BiH, takže musela ukazovat pasy. Pár poznatků: krásný, ale drahý město s totálně příšerným parkováním. A hlavní rada: nechoďte na dvoukilometrovej výlet po hradbách města v poledním žáru 35 stupňů ve stínu - stín tam ani totiž není.

Nejlepší na celým Chorvatsku byly 2 pláže. Jednu z nich sme potkali cestou z Šibeníku. V jednom zálivu byl plážovej bar jak z Vražednýho pobřeží (Nick Slótr pamatujete? ;) ), krásně teplounká voda a velký oblázky - ráj! Ta druhá byla pustá úplně. Jen pár turistů, kteří měli svý auto. Osobně sem měla trochu problém s nudisticky založenýma čechama, konkrétně s jedním, kterýho bavilo bimbat si mezi nohama a hrdě se nastavovat.

Malá kuriozitka: v Drveníku dělali henu a Miška dostala šílenej nápad nechat si vyhenovat na rameno Pikachu, kterej se stal tak trochu stálicí tohohle blogu. Už sem seděla na místě, už mi vydesinfikoval místo a... pak nešika zničil šablonu a byla sem nahraná :/ takže Pikachu není :(


To be continued... rovná se pokračování příště. V příští části vás čekají podovolenkový peripetie aneb jak se někdy život zašmodrchá. Zůstaňte s námi..
Pika s váma ;)