Rain

I`m sad I feel like a little child, somebody left there is no rain... a pořád se to hezky poslouchá :)

Čekání na bouřku

Předpověď pro Zlín pro tento den:
polojasno, bouřky 30 stupňů

realita je taková, že je polojasno... teplotu nevím, bo v pokoju je furt chladnějš, ale jasný je, že je dusno a to i tady v pokoju, takže to vypadá nadějně :P
akorát to vypadá, že pokud bude nějaká buřina tak až někdy večer, takže na procházku mezi kapkama deště už to nebude :/

The Mist

Dneska jsem dostala chuť kouknout se na nějakej plnokrevnej horrůrek. Nedávno jsem se na kolejní síti ptala po nějakým super horroru a jeden maník mi doporučil The Mist. Hned jsem koukla na CSFD, co to je zač...
V první řadě je to zfilmování románu Stephena Kinga. Tohohle autora ráda čtu, ale už o poznání míň ráda koukám na jeho filmy. To, co ve vás v knížce vyvolá děsivou husí kůži a donutí vás číst skoro celou noc, to je ve filmech často k smíchu. Naznačená hrůza spojená s fantazií je lepší jak otevřený pokoukáníčko na gumovou kreaturu a "patoky" krve.
Leč, je pár filmů, co se povedly... v první linii Zelená míle, Vykoupení z věznice Shawshank a samozřejmě Shining. Tvůrce The mist je náhohou ten, kdo se na prvních dvou výše jmenovaných filmech podílel (nevím jak, to tam nebylo). Navíc hodnocení 75% není tak špatný.

Takže k dojmům ze samotnýho filmu:
začátek Super! Přižene se tajemná mlha, ze které nikdo nevyjde živý. Lidi se zavřou v supermarketu a čekají... napětí stoupá, co se stalo? Opravdu mlha zabíjí? Jak?
A pak přijde první zklamání - obluda. Prapodivný digitální chapadlo dneska na nikoho dojem neudělá. Pak je tu totální blbost lidí, kteří ač vidí krev, zmizel člověk a nikdo nemá náladu na vtipy, si myslí, že si z nich ostatní dělaj šprťouchlata a vyjdou ven...
Čirou náhodou se v supermarketu nachází i náboženská fanatička, která tvrdí, že to je boží trest a, světe div se, ono jí to záhadně vychází, doslova. Až jsem začla přemýšlet, jestli ti filmaři nejsou taky nábožensky založení.
Po chvilce dohadování přichází další ale OPRAVDU šílená BLBOST. Co byste dělali, kdybyste byli zavření v supermarketu se skleněnou přední stěnou, kdyby přišla noc a venku se potulovaly příšery? Rožli byste? Já bych seděla potmě v nejzasším koutku krámu a dělala bych, že tam nejsem. Amíci sou ale jinýho názoru. Prostě lidi v tomhle filmu dělaj všechno proto, aby se stali potravou pro obludy.

Předvídatelnej děj, fanatismus vynášený pomalu do nebe... přesto je na tomhle filmu něco jinak. Je tu jeden prvek, kterej mě na americkým filmu zaujal. Teda kromě uvěřitelnýmu herectví syna hlavního hrdiny. Nechci vynášet spoilery, tak jenom řeknu, že když už se na tenhle film rozhodnete podívat, překonejte nutkavou touhu vypnout ho v polovině a dodívejte se ;)

Obr. numero 3

Tenhle obrázek sem rozdělala už tak před 2 týdnama, ale nějak furt nebyl čas a příležitost ho dodělat. Až dneska v noci. Kleknul mi počítač, nahlásil mi jakousi hrozbu a požadoval kontrolu. Tak jsem využila čekání a ráno na řadu přišly už jenom pastelky a hotovo.

Noční focení:


a finálko ve dne (nechápu proč, ale vyfotilo se to jako malej obrázek):


nakonec, abych byla korektní, tak tu je předloha:

Vedro, horko, hic

Tak minulej tejden sem si musela jednou oblíct i zimní bundu a tenhle tejden lituju, že ve Zlíně nemám plavky. Což o to, na pokoji chodím ve svetru, tam slunko zasvítí až k večeru... ale venku!
Tenhle víkend zůstávám ve Zlíně. Původně to bylo, bo Martin chtěl u nás na pokoji natáčet jeden ze svých semestrálních filmů, ale to nevyšlo, bo mu vybouch herec. Zůstávám tady, abych se naučila co nejvíc, v úterý mám zkoušku, ke který musím ještě navíc zpracovat seminárku... a pak ještě jednu seminárku do jinýho předmětu. Ale k tomu horku...
Lidi šílí! Anet se dneska stěhovala, odjeli kolem 12, tak jsem se ještě najedla a něco po 1 vyrazila nakoupit nějaký jídlo na přežití. Doufala jsem, že se vyhnu pátečním nájezdům z práce jdoucích nakupovačů... hmm, tak ne.

Prvně jsem zamířila k našim spolehlivým korejcům do Svitu, koupit si starý dobrý oslavanský adidasky... za 59 korun boty ke všemu, kamkoliv, kdykoliv. To bylo eště fajn, pak se začli trousit pracující. K Čepkovu jsem dorazila už přes notně zaplněný parkoviště k posledním kouskům volných vozíků. První štace - očistec - oddělení ovoce a zeleniny!!! Du si vybrat jabka, otočím se a jedna baba si strká nákup do mýho vozíku a ujíždí s ním... tož sem jí připomněla, že ona má vozík vedle a že by si nepomohla, bo ona tam má desetikačku a já žeton, tak jestli si to ještě nechce rozmyslet.
Další štace u vah... najít ve změti čudlíků ten správnej není lehký ani když do vás ze všech stran nenajížděj vozíky a netlačej se lidi.
Vrcholem bylo, když už sem vyjížděla do středního hlavního pruhu, najela mi zezadu baba vozejkem na nohu, tak tak sem ucukla abych neskončila s přejetou nohou. Ale baba ani nezaregistrovala, že před ní někdo stojí a čuměla furt do boku... to už sem se naštvala a "taktně" ju upozornila, že mi najela na nohu! baba se podívala, na půl huby prohodila promiňte a zas čuměla po výhodných nabídkách.

Bitky s vozejkama byly po celým obchodě, ale tomu sem se vyhnula, když sem vždycky vozejk "zaparkovala" do boční uličky a všechno si tam donesla. Za odměnu, že sem to zvládla jsem si koupila zmrzku a s plným batohem vyrazila.... hádejte co? zapomněla sem na mlíko :D tak jsem to ještě vzala přes dřívější delvitu, teď billu, koupila eště nějakou vodu do zásoby a obtěžkána snad 20 kilama nákladu se vydala na horskej výstup ke kolejím.
Celou cestu od kaufu sem přežívala jen díky představě, že se vylepím na deku do parku a budu si číst svou bichlu ke zkoušce. Hmmm, hádejte co. No jo, začátkem tejdne sekali trávu, v úterý, kdy sme byli v parku s Ondrou to eště šlo, ale po těch vedrech je z té posekané trávy dost odporná páchnoucí a vzduchem létající zbraň. Jenom jsem parkem prošla a bylo rozhodnuto, že park dneska nebude... to to nemůžou shrabat a odvízt? Asi ne, tohle je Zlín.
Přišla sem zpocená, bylo mi vedro... teď tu sedím ve svetru :D večer zas budu mrznout a ráno se probudím zpocená do vedra, ale stejně to tady mám ráda. Jenom mi tu už teď chybí Anet, taky Hanka... kdokoliv.

Do bojé

Někdo už má zkoušky za sebou, někdo před sebou a já sem tak za půlkou. Ještě to bude tuhý boj, ale my se nevzdáme! Zabojujem a zvítězíme. Pikachu nás provázej ;)

Pika s vámi!

Zkoušky, zkoušky, zkoušky, blééééé...

Toť důvod, proč sem tak dlouho nepsala a ani nic pořádně psát nebudu. Zkouškový období je v plným proudu. Už máme za sebou týden se 4 písemkama, jedním ústním a obhajobou výzkumu. Dneska sem zmákla obhajobu ročníkovky, což je super, Ačko se vždycky hodí. Zítra následuje písemka z Projektovýho managementu a angliny + zápočet z výzkumu. Světe div se, ale to bude pro tenhle týden všo. Pak už mě čeká jenom písemka a ústní z dějin filmu, reklama, audiovize a ještě pár zápočtů - formalitek. Je to celkem náročný, ale aspoň to bude brzo hotový a stihnu se ve Zlíně ještě podívat na Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež a snad i natočit ten film. Zatím se totiž akorát furt posouvá dál a dál, až pomalu do doby, kdy budu už pryč.
Toť aktuálně asi hotovo. Du se zas učit to blbý RIPRO, co mi furt utíká z hlavy.
Čus bus

Jeden pro mámu

Jelikož bude v neděli svátek matek, přemýšlela jsem, co bych jí mohla dát. Do obchodu bych se sice dostala, ale napadlo mě, že když už začínám s kreslením, proč jí nějakej pěknej obrázek nenakreslit. Asi si budu muset koupit nějakej pořádnej blok. Doma mám starej skicák, ale jak jsem zjistila, na můj gumovací styl není stavěnej. Krom toho hodně pohlcuje barvu pastelek a když chci nějakou výraznější, musím pomale prodrat papír.
Takže, zase jsem kreslila podle předlohy. Tentokrát jsem dopředu věděla, že nechci kopii, ale trochu něco podobnýho. Ani by to zkopírovat nešlo, bo originál je kreslenej v počítači.
Originál:


A mobilem focený výtvor (světlo je špatný,však je noc):
ještě před vybarvením


finálko



Snad se to bude mamči líbit :)

První výtvor

Jak sem psala, že bych chtěla začít kreslit, tak už je na světě první výtvor. Zatím se hodlám zaměřit na kopírování pěkných obrázků a pokud se dostanu do formy, třeba začnu dělat vlastní výtvory... ale to bych musela zkouknout hodně filmů a nakreslit hoooodně obrázků. Takže to je dost nereálný.

Tohle je původní obrázek:



No, moc se to nepodobá, ale co už... ještě jsem to vycolorkovala, aby to bylo veselejší. Je to focený mobilem, bo mi nejede scanner, takže kvalita nic moc.
očekávám konstruktivní kritiku :)

Film

Před pár dny mi napsala Jarča z castingofky, že mám poslat rejžovi svý aktuální míry na kostým. Od tý doby si furt představuju, jak asi bude vypadat, jak mi bude slušet, prostě jak budu vypadat. V charakteristice postavy, kterou jsem dostala, je o kostýmu toto: otrhaná bílá (značně zašlá) uniforma, (holé ruce a nohy - wraauu ;) - pozn. já), tenisky, přehoz... jinak mám mít špinavé vlasy, zacuchané... špinavá..
to jitří fantazii, není-liž pravda? :P
tak sem přemýšlela, jakej styl uniformy by se mi líbil a vybrala jsem pár obrázků. Doufám, že rejža s tím, kdo to bude dělat, mají podobnej názor ^-^
na tomhle obrázku se mi líbí obvazy a samozřejmě sukýnka,přetažená nejspíš přes kraťase... praktické, mňamózní

tady jsou to boty, nárukávníky a stylovej šáteček kolem krku (dá se přetáhnout přes pusu - gute idee), mašlička taky není špatná

nadkolenky s páskem a nárukávníky jsou jasná volba u tohohle obrázku

rukávy, pásek, botky, nadkolenky a taky fakt sexy "vlečka" - nevím jak jinak to napsat = kouzelné

tyhle rukávky jsou eňo ňuňo a ta sukýnka s šátečkem...

tunika není k zahození

futuristický

tohle je hooodně efektní, moc fajn a ty brejličky sou super!

pěkná bundička, praktický kalhoty

na tomhle se mi líbí šátky pod výstrojí, moc efektní

skládaná sukýnka s nadkolenkama, no není to krásný spojení se zbraní?

trochu ninja styl, to žeru

k tomu kabátku není snad, co dodat... možná jenom, že ho chci! slint :P

pohodovka s rukavičkama


no jo, jsem snílek, ale tyhle styly se mi prostě líbí... tak uvidíme, jak to dopadne :)

Čarodky

Včera bylo 30. dubna, den (hlavně teda večer) pálení čarodějnic. Všichni jsme z toho měli trochu strach, kvůli klukům (vnuci máminých a tetiných bratranců), kteří k nám každoročně jezdí. Často nám připravovali nepříjemný chvíle a taky nás štvali. Letos měli přijet až k večeru, aby se mohlo jít rovnou na pole k ohňu.
Odpoledne ještě mamka upekla buchtu, chlebíčky, něco na opíkání atd. Já sem si mezitím zaskočila k doktorovi na kontrolu... a dostala další várku antibiotik :/ další týden bez alkoholu.

Strejdové dojeli o něco dřív než měli, máma zrovna umývala zem, takže byla pěkně nervózní, že to nestihla. Když jsme jim řekli, ať se rozdělí do dvojic a rozhodnou se, kde chtějí spát, přišel šok: kluci chtěli spát spolu a u nás! hmmm, nejhorší kombinace toto.
Nakonec to ale nebylo špatný. Jen ségra byla naštvaná, že nemůže do novejch za děckama, tak se rozhodla všechno bojkotovat a byla pěkně protivná. Radši jsem šla hned na pole. Vydržela jsem až do půl desáté. Všichni dospělí seděli u jednoho stolu a kecalo se. Hlavně o obrovským překvapení jednoho strejdy, kterej se tajně oženil. Všichni z toho byli úplně paf, je to jak v telenovele. Kluci seděli spolu vedle a byli celkem potichu. Dokonce jsem s nima chvilku blbla... sou lechtivi :)

Za ségrou přišel Šušu, tak se uklidnila a nakonec na pole i šla. Já si přečetla něco z novýho Premiere, koukla na první díl anime seriálu Witch hunter Robin (tématické, není-liž pravda? ;)) a šla spát... moc sem se teda ale nevyspala, ségra mi v posteli zabírala víc než hodně místa.
Ráno jsme zjistili, že naše strategie vystrašení kluků nočním mučením vyšla. Večer jsme je totiž strašili, že je v noci přijdem lechtat a provádět žhavení lebky zvané Budík. A oni tomu natolik uvěříli, že se na noc zamkli a prý pozorně naslouchali každýmu zvuku, kterej se ozve v obavě, že si dem pro ně :D
Takže, oproti očekávání, musím uznat, že letošní čarodky nebyly tak hrozný, jak jsme se obávali. Až na protivnou ségru jsem si to užila... Své pojednání bych zakončila gratulací nám všem bytostem, které jsme včerejšek přežily a přáním všeho nejčarodějnějšího do dalšího roku praktikování všemožných forem magie ;)