Můj miláček

Kdo se mnou nebyl nějakou dobu v kontaktu určitě neví, že sem se konečně rozhoupala a koupila si foťáček. Kde kdo by řekl, že není nic moc, ale pro mě je to malej poklad. Našla sem si ho a vybrala mezi spousty jinejma, kdo byl v tu dobu poblíž potvrdí, že sem se do vybírání pustila opravdu neobvykle důkladně. Do “užšího” výběru se dostalo něco přes 20 foťáků, ze kterých sem postupně jeden po druhým vylučovala, až mi zbyl tenhle zlatíčko

  Ve skutečnosti je ještě hezčí než na obrázku ;)
Bohužel, první fotky, který sem s ním vyfotila před dovolenou byly v notebooku, o jehož osudu víte z minulýho článku. Byly to moc pěkný fotky. Z dovolené sem radši fotky dávat nebudu, stejně není moc co, protože sem fotila já a když fotila sestřenka mě, tak je to rozmazaný, takže holt musím něco vyfotit až bude co.
Vlastně pár fotek z první várky se mi podařilo zachránit na Facebooku, takže můžete kouknout tam.
Užívejte života i za mě, Pika s váma.

Zničená dovolená, ukradený střípky

Tahle zpráva není pozitivní a nemůže ani být, i když původně být měla. Měla být o krásné rodinné dovolené, na které sem měla poprvé svůj nový foťáček. Měly tu být idylické fotky rodinky a pláže a západu slunce a tak. Bohužel tato idyla trvala jenom chvíli.
Ve středu po večeři nám zavolal bratránek, který nám chodil zalívat kytky a hlídat hafinu, že sme byli vykradeni. Jako první věc sem se musela zeptat na notebook… nebyl tam. Popadla mě strašná panika, moje osobní věci, moje sny, střípky mýho života, všechno ztraceno, v rukou nějakýho šmejda zas…
Celou noc sme jeli domů s pocitama, který si nemůže představit nikdo, kdo to nezažil. Někdo vám vykradl dům, ale vy tam nejste a nevíte, co se vám mohlo ztratit, jestli vzali všechno, kudy se tam dostali, kdo, jak a proč? Pocit bezmoci je ten nejhorší v životě, alespoň  pro mě. Když se něco člověku nepovede, nějak se s tím smíří, ale když neměl šanci cokoliv udělat, jakkoliv zasáhnout a navíc je ještě 800 km daleko, to bych nikomu nepřála.
Příjezd byl příšerný, celý dům vzhůru nohama, všechno vyházený z poliček, rozšlapaný věci, všude čerň od policajtů, kteří celou noc prozkoumávali dům. Můj pokoj dopadl snad nejhůř, prohrabali úplně všechno, každej kout, včetně postele. Taky mi jako jediné ukradli osobní věci, který nemají peněžně ani tisícinu hodnoty lidské. Doklady se dají nahradit, ale je to složitý, zato ty hodiny práce vydané na VIP do kina, fotky, obrázky, dokumenty, všechno tohle a víc, který tvoří váš život, to vrátit nejde.
Stejně jako pocit bezpečí a domácí pohody. Někdo cizí u vás byl a dělal si s vašima věcma, co chtěl a s některýma si ještě dělá. Lepší na to nemyslet, vím, ale copak to jde na to nemyslet?
Život jde dál, musí. Hlavně, že se nikomu nic nestalo, zvlášť hafince, kterou nejspíš nakopli, ale mohlo to být horší. Díky aspoň za to. Taky děkuji za vaši podporu, mám vás ráda.

Bc. Já

Tak po třech letech studia na VŠ jsem si nějakým blíže neurčeným a pro některé i nepochopitelným způsobem vysloužila titul bakalář. Odteď by mi teda lidi měli říkat paní místo slečna… ale na to zapomeňte, já budu slečna aspoň do 30!
25. června byla “slavnostní” promoce. Bylo to fakt dojemný, brečeli všichni, i náš táta a ten nebrečí nikdy. Taky sem si pobrečela, zvlášť když mi dojatý táta podával tu nejkrásnější kytku, jakou si umíte vůbec představit.
Následoval samozřejmě úžasně žramózní obídek na zlínské lodičce, kde na mou počest zazvonili na lodní zvon.
Tak se můžete podívat, jak sem se zas jednou historicky znemožnila v černým hábitu a baretce pro chovance…
2x Dream team: '(bohužel ani na jednom v plném složení)

A nakonec bc. Já:

Pěkný prázdniny a Pika s váma, rošťáci ;)

Klasika

Dneska sme byli na terminátorovi 4 (no, dle mýho 3, bo ten minulej film byl spíš jako vtip). A s velkým zklamáním zjistila, že skladatel hudby, tedy skvělý Danny Elfman ani jednou nepoužil klasický terminátorovský téma, tak dokonalý a chytlavý.¨
S ještě větším zděšením sem zjistila, že někteří ani o tématu nevědí, což je zásadní chyba, protože se tohle zdařilý řadí mezi nejlepší a nejkultovnější ze všech. Znáte téma z policajta z beverly hills? Doufám, že jo a že ne jen “díky” crazy frogovi… tímto sem se proto rozhodla sem čas od času dát některý známý témata, abych vás, neznalé neznabohy (znalým se omlouvám) trochu poučila o tom, co je to kultura… Howk, domluvila sem.

Tak tady je první, ono terminátorovský téma, enjoy. Pika s váma.

Mezi učením

Tak sem se letos rozhodla pustit si eurovizi. Člověk se u toho může v klidu učit, bo se to nemusí sledovat kontinuálně. Jednoznačným vítězem se stal Nor Alexander Rybak s písničkou Fairytale.

Otázkou je, do jaký míry to je zásluha písničky (která je pěkná, rytmická) a jak moc se na tom podepsal úsměv tohohle hezounka. Vzhledem k tomu, že si ju sám i napsal to bude asi jedno :D

Jiiiipiiijááááj

Dopsána bakalářka, zítra do tisku, ke svázání bude dána,
Michalka celá nadšená, dlouhým psaním zmožená,
spinkat bude dva tři dni než jí začne učení.

Proooooooooč???

K psaní bc se mi osvědčilo pouštět si česky dabovaný filmy, pokud možno nějaký strašně jednoduchý, u kterých se nemusí myslet ani je sledovat. Není potom aspoň v místnosti moc ticho a když se zasekneš, máš se aspoň kam kouknout....

Ale stalo se něco zákeřného a nečekaného. Stahovala sem tyhle filmy z warfora... najednou kvůli nějakýmu technickýmu čemusi je pár diskusí uzavřeno... včetně dabovaných filmů! Tak si řeknu, dobře, du stahovat jinam... warcenter... stáhnu si pár filmečků, co zaplácnou jeden večer maximálně a víte co? forum je dočasně uzavřeno z důvodu přesunu dat na jiný server!!!!

Copak nikdo z nich nechápe, jak je těžký dneska na netu sehnat dabovanej film? Takže mi zbývá doprovod televize a pár filmů stále dokola pouštěných...

Anděl jinak

po česku a upřímně :D

Ne, fakt, je to  dost návyková písnička a text je dobře vtipnej.... a ňáký to povyražení, protože v nebi ho moc není... před státnicema taky ne, tak aspoň nějaký rozptýlení.

Oyasuminasai soshite uruwashii yume waga tenshi

Tak sem byla právě úplně dojata. Někdy vás dostane i jedna jediná věta, tohle je právě ten příklad.

Oyasuminasai soshite uruwashii yume waga tenshi

Oyasuminasai soshite uruwashii yume waga tenshi

Oyasuminasai soshite uruwashii yume waga tenshI

Ondlo, moc děkuju za to překvapení, tohle by mě nikdy nenapadlo a je to krása. Arigatoooo Ondra-san!

Dotazník dokončen

Moc moc děkuju všem, kteří ho vyplnili, jste mí hrdinové, princové, dobré víly a prostě super lidi.

Arigato!!!! Jste moji tenshi ;)

Bakalářka

Víte proč sem nic nepíšu? Protože píšu bakalářku a státnicový otázky a pak se je budu učit a všechno bude strašně těžký a už je… No, takže proto se to tu teď nehýbe.

Abych sem aspoň něco dala, tak na adrese

http://red-bull-versus-semtex.vyplnto.cz

najdete dotazníček, který si můžete vyplnit. Potřebuju, aby to vyplnili vysokoškoláci, takže duší ste všichni vysokoškoláci ;)

Všem, kteří dotazník vyplní: Děkuju, díky, děkan, díkec a tak dál

Garfield

Ten ví, jak žít. Jídlo, spánek a válení.... nesnáším pondělky =D

 

Garfield je prostě Garfield. By mohl být něco jako kazatel, protože káže pravdu pravdoucí.

Blood +

Kdysi sem slíbila napsat něco o tomhle anime. A to bych nebyla dobrá slibotechna kdybych to nesplnila. (I když s odstupem XD)

V podstatě je to v pořadí druhý anime seriál, který sem viděla celý. Doporučila mi ho Anet, která se mnou tehdy ještě bydlela na kolejích (fňuk fňuk) a já brzo pochopila, proč se od toho nemůže odtrhnout. Příběh se ze začátku zdá docela jednoduchý… příšery + bojovnice = jasná story… ale nee. Hlavní hrdinkou je Saya, studentka stření školy v Okinavě (JPN). Studentkou je už celý rok. Co bylo předtím si ale nepamatuje. Ujal se jí lidumilný bývalý voják USArmy, který zároveň adoptoval i dva chlapce – Kai a Riku. Sayin život se změní ve chvíli, kdy se vrací večer do školy pro cvičky. Objeví tam mrtvolu svého učitele a napadne jí netvůra. Zachrání ji záhadná postava v černém. Když už to vypadá, že je s nimi oběma ámen, řízne se cizinec do ruky a dá Sayi napít své krve… v tu chvíli se Saya ze školačky promění na bojovnici s rudýma očima, která se ohání svou krví zbrocenou katanou…

No, tohle je scéna z první epizody. Saya se z opojení opět probudí, ale cizinec ji neopouští. Představí se jí jako Hadji, její věrný a oddaný společník a služebný. Hadji mi byl zpočátku trochu protivný, ale jak jsem ho poznávala blíž, zamilovala jsem si ho. Má svá tajemství, moc toho nenamluví a neustále s sebou nosí rakev – obal na cello na které nádherně hraje. Postupem času zjistíme, že Saya je královna Chiropteranů… (ty nestvůry) který vypadají jako vlkodlaci a chutě mají jako upíři. Sayina krev je jediný způsob, jak je zabít. Proto Saya v boji s nimi používá speciálně navrženou katanu, o kterou se vždy před bojem řízne a speciální kanálky krev rozvedou po celé délce zbraně. Když se potom její krev dostane do těla chiropterana, jeho krev zkrystalizuje.

Jenže Saya není jediná královna. Má ještě sestru Divu, dvojče, obdařené nádherným hlasem (díky němu to jméno - dostala ho od Sayi) a pěknou dávkou zlomyslné zvrácenosti. Saya s ní bojuje už několik století… ano, století. Sayu i Divu totiž nejde jen tak zabít. Může je zabít jen krev té druhé, což vydá na pěkné sesterské drama. Víc už asi prozrazovat nebudu, protože děj seriálu je opravdu velmi komplikovaný, objevuje se tu spousta postav z různých dob a taky tajné organizace. Velmi zajímavé jsou i nepopiratelné narážky na nevraživost k praktikám americké armády. Sem tam si začnete říkat, že už je to zbytečně natáhnutý, ale za chvíli se stane něco, co vás donutí si pustit i ten desátý díl v řadě. (a to jste se chtěli podívat jen na jeden) Spolehnout se můžete na krásné souboje, nádhernou animaci a potoky krve… jo, i na lásku dojde, ale opět to nebude jednoduchá záležitost. Taky si připravte kapesníky, protože některý díly by rozbrečely i skály.

Pokud byste někdo chtěli tenhle seriálek vidět, tak stačí říct, mám ho na dvd a má 50 dílů ;) Na závěr ještě nějaký obrázky ať máte na co koukat. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kino

Většina z vás ví, že od ledna pracuju ve zlínským multikině. Pomalu splnění malýho snu... já a filmy, to šlo vždycky hrozně dobře dohromady. Práce v kině (přes všechny vaše představy) bohužel nezahrnuje celodenní sledování filmů. Podle rozpisu směn můžete zastávat tři funkce: pokladna, uvaděč nebo bufet. Na pokladně prodáváte lístky a děláte rezervace, bufet zásobuje návštěvníky předraženým občerstvením a uvaděč ... to je ten, co celý den běhá, otvírá, zavírá a uklízí sály, nosí na bufet popcorn a tak nějak celkově obstarává úklidové a hlídací práce.

Až donedávna byla práce uvaděče jediná z prací, kde nemůžete dojít k manku nebo jiné finanční ztrátě. Proto taky spousta lidí chodila jenom na uvaděče. Já si oblíbila i pokladnu... ale bufet sem teda samostatně ještě nezkoušela a ani se mi tam nechce. Jenže teď už se ani mně ani nikomu jinýmu moc na toho uvaděče nechce. Důvodem jsou nové zázračné 3D brýle. Nebudu tu psát, kolik jedny stojí, ale je to dost hnusná pálka. Film Bolt si sice teď užijete v nádherným kvalitním 3D formátu, ale pro uvaděče je to peklo. Když je plný sál, máte na starosti 120 brýlí a 120 neukázněných diváků, ze kterých vždycky vzejde pár, který nenapadne, že se ty brýle vracejí a že když si je ukradnou, tak jim budou stejně na nic.

A pak se stane, že ta super nová trupr technika selže a vám najednou skončí film o půl hodiny dřív a vrací se vstupné. Přičemž na největším sále má za pár minut začít nejnavštěvovanější film v programu. A na to tam jsou 4 uvaděči. Jeden stojí u vchodu do největšího sálu, jeden hlídá ostatní sály a dvě vybírají od stovky naštvaných lidí brýle. Takže se dvoje ztratily. Jeden pachatel byl dopaden, ale protože ty brýle nechal v sále a někdo jiný je ukradl, není možné mu to dokázat a odchází nepotrestán.

Kolektivní odpovědnost - dvě slova, hodně peněz. Takže od té doby provází vybírání brýlí neskutečná bezpečnostní opatření - otevřít jen půlku dveří, jeden kontroluje, aby dali všichni, druhý rovnou počítá a skládá do košíků, třetí hlídá nouzový východ a kontroluje ještě jednou, aby dali všichni. Nebýt toho, tak sme včera přišli tak o deset brýlí, když se lidi začli  hrnout nouzovým východem.

Lidi v kině, to je taky kapitola sama o sobě. Někteří, jak přijdou do kina, změní se v prasata. Stelou si pod sebou popcorn, lepí na sedačky žvejkačky a nechávaj obaly od tajně donesenýho jídla v sedačkách. Když to uklízíte, začnete pak mít pochybnosti o lidské normálnosti. Zvlášť navoněný slečinky mě dokážou dost překvapit, když pak po nich zbude popcorn všude okolo. A jídlo do kina... všude cedule, že si nesmíte nosit do kina nic, co nebylo koupený v bufetu. a co dělají lidi? nosej si to jídlo odjinud! Já to v kině taky dělám, ale každej normální člověk snad aspoň to jídlo schová a nebude s ním ještě mávat před kamerama! No, radši už skončím, bo polemika o lidech v kině by vydala na román.

Aspoň, že máme aspoň odměny ve formě volňásků a každý týden nějakou kontrolní projekci :) A taky přístup k plakátům :P když sem se poprvý dostala do místnosti, kde se skladujou, lítali mi nad hlavou andělíčci a zpívali Hááálelujááá. takže kdybyste nějakej chtěli, stačí říct, já už si s nima začínám pomalu tapetovat pokoj :D

 

Takže Pika s váma, rošťáci a uvidíme se v kině!!

Chich

Někdy je prostě těžký se donutit něco napsat. Pořád to odkládáte dál a dál. Nápady vás napadají zrovna, když si je nemáte kam zapsat. U mě to je nejčastěji, když někam jdu. Nejlíp se sluchátkama na uších, protože to nejlíp slyšíte svý myšlenky. Určitě vám to přijde divný… jak můžete slyšet svý myšlenky, když vám do uší burácí hlasitá hudba?! Je to jednoduchý. Ta hudba vás neruší, ta vám podkresluje myšlenky a pak má ještě další super vlastnost a to tu, že přehluší okolní ruchy, který vás z myšlení vytrhávají. No, teda samozřejmě ne úplně, zas si nechci odrovnat sluch, to by mě dost mrzelo.

Tak sem si řekla, že využiju k psaní jízdu busem. Jedu domů ze školy… no, ze školy je v současné situaci trochu upozaděný. Tenhle semestr mám totiž školu jen ve čtvrtek a jednou za 14 dní i ve středu (2 hodiny). Dohromady to dělá 4 předměty a semestr 8 týdnů. Holt, výhody třeťáku. Bohužel pro nás tím to s výhodama končí. Je tu bakalářka, šílenej angličtinář, poslední zkoušky před STÁTNICEMA!!!! (pokud je vám život váš a vašich nenarozených dětí milý, tohle slovo přede mnou nevyslovujte) Už jenom napsat to mi dělá problémy.

Uvědomila sem si, že sem ještě veřejně neukázala dva dárečky, který pořád před všema zmiňuju. Jeden sme si koupily s Angel napůl k Vánocům a druhej sem si koupila za peníze z Vánoc ¨(pro změnu).

                                           

No, nejsou hóžasný? Sou, to si pište. Určitě ste uhodli, který z nich byl koupený před a který po Vánocích… teda aspoň vy, co mě znáte určitě, pro ostatní to může být trošku chytáček. Hlavní je, že je skvělý je mít. V dnešní době se orgiginální nestánkový dvd nevyplatí kupovat, na to musí mít pro vás kouzlo…. a to tihle dva mají.

No, to sem se zapsala. Jak říkám, nejhorší je vždycky začít. Takže se musím dokopat a dokopat zas někdy brzy, bo to samotný psaní je pak sranda :) trochu relaxace. Pro tuto chvíli se s vámi všemi loučím a a a? no jasně:

PIKA S VÁMA!

Tak a tady to máte

potvrzeno a sečteno. Střezte se, kdo jinak než v míru se mnou chcete být... :D no, nebudem to dramatizovat, prostě sem vtělené zlo, takže kdo si to myslel, diagnóza budiž potvrzena, kdo to nevěděl, tak SURPRISE 

How evil are you?

Konec prázdnin, vážení

A je to tu. Prázdniny končí jak školou povinným, tak i pracujícím a bohužel i nám, vysokoškolákům. Nastává čas zkoušek. Letos se všichni třepeme strachy víc než předtím, protože letos musíme bezpodmínečně splnit všechny zkoušky. Už žádná možnost převodu do příštího roku. Teda, šlo by to, ale s tím, že se posune i rok naší promoce.

Ale nechci tady naříkat. Prázdniny byly nabitý zážitkama milýma i horšíma. Tak jako tak to byla doba, kdy sem po dlouhé době viděla spoustu dlouho neviděných známých, i sem se seznámila s novýma. Bohužel sem při tom nějak moc nestudovala, ale co už, však se to dožene, když se bude chtít. A ono se bude. To je hlavní. Zítra mě čeká prezentace na střední škole, tak mi držte pěstičky, bo ty parchanti se jen tak nedaj.

Mějte se skvělákově, ať vám vyjdou všecky zkoušky a nezapomeňte se někdy ozvat, jak se vám vede ;)

Krásný Rok 2009

Všem vám, rošťáci moji milí, přeju všechno nejvíc nejlepčejší v novém roce. Hlavně ty věci, které si nekoupíte - zdraví, lásku, štěstí a dobré přátele. S tím posledním si můžeme navzájem vypomoct ;)

 

Silvestr je sice už za náma, ale slavit můžeme pořád.

Me-to-Iáček  a já vám teda připíjíme na to, aby ten novej rok byl lepší než bude.

Pusinky, pacinky, mlask mlask