Balení

Je sobota podvečer a já tak nějak balím. Psala mi totiž slečna z dějin filmu, že z testu mám B, tak pokud to tak zůstane i po přečtení eseje, tak se v pondělí stěhuju domů... úplně stěhuju. Příští rok totiž už na kolejích bydlet nebudu, našly jsme si se Zuzkou privát. Budem tam bydlet jen my dvě na celým bytě. No, on je to jenom takovej pokojík, ale je tam kuchyňskej koutík a sociální zařízení, tak to bude stačit.
Jenže to mi přináší jeden problémek, a to je loučení. Nesnáším loučení, už vůbec ne s takovým luxusním bydlením, jaký tu mám. Teda až na příšery z konce chodby a teplý diskofilní sousedy. Ti mě dneska dokonce dvakrát vzbudili. Poprvý ráno a podruhý když sem si dávala poobědovýho šlofíka. Nesnáším je, ale miluju tady ten pokoj. Krásně sem si ho tady vyzdobila... možná až moc, bo teď nevím, jak to všechno převezu zas dom :D
Ono když je to rozházený po tom velkým bytě, tak vám to nepřijde, ale jakmile se to má všechno zabalit na jedno místo, tak je to teda velkej problém. Ještě sou tu pak takový ty věci, který tady nechaly holky, jako zbytek nekazivých potravin, prostředky na úklid atd. Fakt se to nezdá, teď sem si zdárně zabalila většinu oblečení, ale že tady mám ještě čtvery boty + papuče, velký svetry a nějaký drobný oblečení jako silonky atd., to už ani nemám kam dát. A to mluvím jenom o oblečení. Teda, fakt se toho děsím. No jo, tý jo, eště povlečení a deka a ručníky... sakra, věci z koupelny, z kuchyně, fén, kosmetika, lékárnička!!! POMOOOC, to bude fakt chtít pevný nervy a taťkovy svaly :D
Tak na mě myslete, jak se tu brodím bednama a kuframa.
Pika s váma!