Brňák ví, že…

Tohle mi přišlo mailem a hodně mě to pobavilo. Řekla bych, že většina, ne-li všechno je i pravda.

1) Brňák je hrdý, že všechny historické památky svého města dokáže oběhnout za tři hodiny a stojí ho to dohromady padesát korun.

2) Brňák ví, že cena desetistupňového piva v běžných restauracích včetně centra nepřesahuje hranici 25 Kč a všechny nápisy jsou jednojazyčné - tudíž česky. Prská, když cena poledního menu přesahuje padesátikorunu.

3) Brňák cizince toleruje, i když je nevyhledává a protože mu nic nepřinášejí, nijak se před nimi neponižuje ani je neodírá. Nejraději má Araby a Turky z pouličních směnáren.

4) Brňák miluje, že ať už se z centra rozeběhne na jakoukoliv stranu, vběhne do lesa či na pole dříve, než mu dojde dech.

5) Brňák pravidelně chodí na utkání svého oblíbeného fotbalového mužstva, i když už 20 let nedokázalo nic kloudného vyhrát. Když dost mrzne a je led, zajde si solidárně i do Ronda na Kometu. (tenhle bod už se asi spíš otočil, Kometa se celkem vyšvihla – pozn. já)

6) Brňák je hrdý, že mluví normální češtinou. Nic nenatahuje, nic nezasekává. Používá deset slov, která nejsou známá zbytku republiky a která díky tomu pokládá za hantec. Brňák považuje každého, kdo hovoří pouze uměle vytvořeným, nesrozumitelným hantecem, za mimozemšťana a idiota.

7) Brňák se těší z toho, že může cestovat na povrchu, protože zná pouze padesátimetrový podchod pod Hlavním nádražím a i ten se dá obejít. Když už zatouží po podzemí plném vody, navštíví nedaleký Moravský Kras, kde nenajde průvan a koleje, ale pramičky a krápníky.

8) Brňák ví, že když v Brně hlásí dopravní špičku, jsou ucpány ulice Milady Horákové, Koliště, Pekařská, Husova, Cejl a výpadovka na Prahu. Samotné centrum je díky své velikosti ucpané pokaždé, když do něj vjedou více jak čtyři auta zásobování.

9) Brňák zná všechny zábavní podniky ve městě jménem a ví přesně, kde leží. Jediný zádrhel tkví v tom, že personál těchto podniků zná jménem také jeho.

10) Brňák se těší na každoročně pořádanou Velkou cenu silničních motocyklů. Sám ovšem stojí za plotem, protože nemá na vstupenku a kysele hledí, na fronty před veřejnými domy.

11) Brňák je oprávněně přesvědčen, že se v jeho rodném městě nachází jediné opravdu použitelné výstaviště v České republice. Proto nikam nejezdí a čeká, až mu nové trendy ukážou ostatní na BVV. Sám má ovšem jen povrchní přehled o tom, která akce na veletrhu zrovna probíhá.

12) Brňák trpí panickou hrůzou z jedinců pilotujících auta s vyškovskou poznávací značkou. Toto malé moravské město se dvěma světelnými křižovatkami produkuje řidiče neschopné řešit elementární dopravní situace a způsobující dramatické řetězové havárie i při pojíždění na parkovišti.

13) Brňák celý večer zasvěceně hovoří o skvělé úrovni brněnského vysokého školství, aby se druhý den vztekal až k pláči, že ho nevzali na Karlovu univerzitu.

14) Brňák si pochvaluje možnosti koupání ve svém městě a ni kdy neopomene zdůraznit úžasné vyžití u brněnské přehrady i když ví , že voda v ní dokáže během několika minut zničit kovový trup tamního výletního parníku.

15) Brňák má pocit, že žije ve velmi pěkném městě. Proto na všechna ostatní plive špínu a když se vrací po D1 domů, tváří se, že bohunické paneláky neexistují.

16) Brňák ví, že jeho město se rozhodně nevyznačuje anonymitou. Ať se vyhýbá komu chce a jak chce, dříve či později na sebe narazí na „čáře“ = na (České). Je to pozitivní jev, pokud na dotyčného ztratil číslo a negativní v případě, že mu před časem odloudil manželku.

17) Brňák se naučil žít s faktem, že co vědí dva, vědí za chvíli všichni.

18) Brňák si zvykl, že bydlí v obydlené zatáčce mezi Prahou a Vídní.