Zmatek

Posledních pár dnů mám v hlavě neskutečný zmatek. Myšlenky víří rychleji než tornádo a usměrnit nejdou. Teda, když se usměrní, tak na špatným místě, což jde v řeči tornáda přirovnat ke srovnání budovy se zemí.
Věci jsou neustále v pohybu a my s nimi. Někdy ale jedno předběhne druhé a pak nastává chaos. V téhle chvíli se kolem mě hrnou věci a já stojím pevně na jednom bodě a zírám. Nevím, jestli to chci, nevím co chci, nevím, jestli vůbec něco chci. Je to bláznivá doba a snažím se z ní co nejvíc vychutnat, protože nebude trvat dlouho (snad). Ani nevím, jestli mi to takhle nevyhovuje, všechno je nejisté a nic není absolutní. Je možný, že právě tohle potřebuju, určitý vnitřní neklid, ambivalenci pocitů a nálad. Vůbec to není negativní, ne všechno a to, co by mohlo být se i tak snažím vidět z lepšího úhlu. Na všem se dá něco najít.
Například si vezměme dvě slečny, řekněme Rina a Yuki. Na  party se kolem Riny točí minimálně dva muži, zatímco Yuki si žádný nevšímá. Yuki má dvě možnosti, jak se na to dívat: může být nešťastná, že není hezká, že ji nikdo nebude mít nikdy rád a závidět své kamarádce; nebo se pořádně podívat z jiného úhlu.
Z takového by si totiž všimla, že muži okolo Riny jsou opilí, někteří i zadaní a evidentně s ní nechtějí navázat romantický vztah. Zatímco Yuki je takové nežádané společnosti ušetřena a ví, že když naváže vztah, nebude se muset bát, že by to nebylo opravdové, Rina bude muset neustále myslet na to, jestli není jen povyražením. V tomhle pohledu by naopak Rina vypadala jako ta s horším postavením.
Ale jak se na to podívat? Z obou a žádného pohledu zároveň. Yuki si na party nikdo z mužů nevšímá, ale může být šťastná, že ji nikdo ani neobtěžuje a když si najde přítele, bude to vážné a bude spokojená. Rina je obletována muži a ví, že je pro ně přitažlivá, protože z celé plejády těch krásných dam okolo si vybírají právě ji a to bez ohledu, jaké mají úmysly, přece by se nezaměřili na nějakou, která by pro ně nebyla dost atraktivní.
A já jsem právě teď v podstatě Riki nebo Yuna, spojení těchhle bytostí. Někdy se těším pozornosti okolí, jindy spokojeně pozoruju svět z koutku, užívám si přítomnost přátel, atmosféru různorodosti. V hlavě mám zmatek, žiju zpomaleně i zrychleně najednou… obojí a nic